2023 Autor: Luccile Osborne | [email protected]. Naposledy změněno: 2023-08-04 01:19
Toto je druhý hostující příspěvek napsaný Ori Brafmanem, spoluautorem bestselleru New York Times „Sway“pro novou sérii autorů Mashable Authors @ Mashable. První příspěvek Brafmana najdete zde. Pro více informací o Ori a Rom Brafmanovi a 'Sway' navštivte naši stránku Autoři @ Mashable.
Děkujeme všem za komentáře a e-maily o vašich zkušenostech s iracionalitou. Společným tématem, které se objeví, je okamžik hned poté, co jsme se rozhodli špatně, a jak jsme se dostali do hlavy: „Proč jsem to prostě udělal?“
Zajímavé jsou pro mě také časy, kdy si myslíme, že děláme dokonale racionální rozhodnutí, když si myslíme, že děláme rozhodnutí ze všech správných důvodů - ale nejsme. Jedna z výzkumných studií, na které se díváme v Sway, souvisí s tím, jak rizikoví kapitalisté hodnotí své investice.
Mysleli byste si, že ze všech lidí by VC vyhodnotily investici na základě její návratnosti. Dělá peníze = dobré. Ztráty peněz = špatné. Ukázalo se však, že nejdůležitějším faktorem pro VC bylo vlastně to, jak často byl podnikatel, kterého financovali, stále v kontaktu.
Podnikatelé, kteří zůstali v časté komunikaci - bez ohledu na to, o čem vlastně mluvili - učinili VC šťastnější s investicí. Tendence spočívá v tom, že se náš nos soustředí na broušení a ve skutečnosti pracuje na rozdíl od chatování s donory. A když jsou zprávy špatné, zvláště se chceme skrývat a vyhýbat se VC.
Ukazuje se však, že VC opravdu chtějí slyšet své hlasy, cítit, že jsou součástí procesu. V každém případě vyzvedněte telefon a povídejte si se svými oblíbenými (nebo dokonce tak oblíbenými) donory. Poslouchej je. Nechte je cítit se zapojeni.
Jaké jsou vaše zkušenosti s donorskou iracionalitou? Myslíte si, že rizikoví kapitalisté a podnikatelé jsou stále více racionální?